|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Machovský, Vojtěch ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu. Jednom z vůdčích principů trestního procesu v moderním demokratickém státě, který je úzce spjat s právem na spravedlivý proces a jednom z pilířů na kterém staví obhajoba v trestním řízení. Práce se věnuje historickému vývoji této zásady u nás i v zahraničí, jak se postupně měnil soudobý pohled na tuto zásadu v trestním řízení, a to jak v rámci kontinentálního práva, tak práva common law. Dále práce pojednává o užití zásady nemo tenetur v současném trestním procesu v českém právu i ve světě, se zaměřením na instituty prohlášení viny a dohody o vině a trestu. První kapitola obsahuje historický vývoj zásady v kontinentálním systému práva a v zemích common law s vypíchnutím několika důležitých případů ze Spojených států amerických a jeich právní úpravy, která ve své podstatě byla předobrazem současného pojetí této zásady. Druhá kapitola obsahuje zakotvení v jednotlivých právních řádech vnitrostátních i mezinárodních. Kdy část této kapitoly je zvláště věnována rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva a jeho měnícímu se pohledu na uplatnění zásady nemo tenetur v mezinárodním právu. Třetí kapitola je krátkým vhledem do toho, jak je tato zásada reálně užívána...
|
|
|
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení
Říhová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku doznání obviněného, charakterizovat tento institut a popsat jeho význam v oblasti trestního práva hmotného i procesního. Za tímto účelem provedla autorka syntézu dostupných zákonných, doktrinálních, judikatorních a jiných odborných podkladů s vlastními názory a úvahami de lege ferenda. Práce je obsahově rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola obsahuje historický úvod postihující vývoj institutu doznání od 14. století až do politických procesů 70. let minulého století. Ve druhé kapitole je charakterizováno doznání po stránce obsahové i formální, přičemž jsou zde rozebrány jednotlivé požadavky na doznání a situace, v nichž může být učiněno. Také je zde zahrnut institut prohlášení viny, jeho odlišnosti od doznání a vzájemný vztah obou institutů ve světle recentní novely trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o doznání coby důkazu a jeho významu pro dokazování i v případě, že je odvoláno či opatřeno nepřípustným způsobem. Ve čtvrté kapitole je blíže pojednáno o vynucených doznáních, metodách fyzického i psychického nátlaku na obviněného a jsou přiblíženy výsledky studie zabývající se vlivem způsobu protokolace na vynucování doznání. Dále jsou rozebrány příčiny vzniku...
|
host ::
RSS.